Cestou na Hradčany

... jsem se tolik těšila na Pražský hrad a zpět jsem si v hlavě dovezla tento tvar tašky. Hrad už byl tehdy stejně bohužel zavřený,tak aspon něco ;-). Kabelu jsem ušila z taťkovy staré kožené bundy, kterou zase neměl sílu vyhodit :-). Zkombinovala jsem ji se svým milovaným Echinem. Tahle se zkušební, abych věděla, jak mi co sedí. Brzičko, po malinké úpravě střihu, došiju další a zase budou recy :-).

Taška je prostorná, zapíná se na zip, uvnitř má dvě prostorné kapsy na magnetické zapínání a jednu menší na drobnosti. Nosí se na jednom rameni, jeho délka je upravena tak, aby majitelka pobře dosáhla na dno kabelky. Krásný večer všem a moc děkuju za Vaše komentáře.

Zajíček a kočička

Přiznám se, při šití jsem se do nich úplně zamilovala. On má 46cm a ona 44 :-).

Střihy zvířátek- internet, oblečení- vlastní. Látky na oblečení Kokka a Echino. Jak se vlastně všichni v novém roce máte?? :-) doufám, že co nejlépe, krásné dny, Pavla.

Docela povedná rekonstrukce :-)

Už dlouho jsem chtěla domů truhlu. Tahle na mě čekala přes rok u tchánů na psí boudě v kotci a pěkně přes zimu promrzala, abych si domů nedonesla nějaké nežádoucí spolubydlící. Ani mě nenapadlo ji vyfotit před úpravami, možná jsem něčekala, že mě výsledek tak potěší, byla celá černá, smrděla nějakou dehtovou barvou, která skoro vůbec nechtěla dolů. Ale asi právě ta dehtová barva uchránila její zdravé dřevo. Takže se obrušovalo, dobrušovalo a lakovalo a s výsledkem jsem moc spokojená...teď už jen dorazit úpravy v domečku, aby stála tam, kde má naplánované místečko.

Koš na prádlo

Trocha šití domů...koš na prádlo, věčně plný k prasknutí, tak ať aspoň trošičku vypadá, když tam pořád straší :-).

Ušitý z Ikea Lenda plátna a zbytků Látek od MODY, podšitý a vystužený vatelínem. Usazený pěkně do bílé kovové konstrukce :-). Od okamžiku ušití se stal nejoblíbenějším "pelíškem" našeho kocourka.

Andělka

Andělů není nikdy dost, obvlášť těch hodných a krásných :-)))...ale že je na nich teda kupa mravenčí práce ;-). Krásný den.

Šmoulinka

V naší rodině to máme s dortíkama asi trochu jinak, nemáme je totiž moc rádi a moc si na ně nepotrpíme. A tak pečeme místo složitých dortových korpusů, promazaných různými krémy, obyčejné, časem i strávníky prověřené "buchty, či koláče". Jenže děti si žádají ozdůbky a tak objevuju svět marcipánu, potravinových barviv, vykrajovátek a zdobení do pozdní noci...ale baví mě to :-), i když nedostatků na výtvorech je stále dost. Šmoulinka je pro neteřinku Nelinku k dvouletým narozeninám. Nelinko, všechno nejlepší!!