Cris Cros

Začalo to toulavým bílým kotětem. Jednou přišlo a já jsem poprvé nevyhnala kočku. A Tonda jí dokonce nakrmil. A v průběhu dvou hodin jsme ji u nás teoreticky v našich fantaziích úplně zabydleli. A pak si jí odnesla nějaká dívčina a nám najednou doma kočka chyběla. Jako bychom o nějakou přišli, o kočku, kterou už jsme skutečně měli a nikoliv jen o představu. Zůstal prázdný pocit a nakoupená kapsička s krmenín...co kdyby se náhodou kotě vrátilo. Věděli jsme, že jsme připraveni mít kočku. No...a možná to vlastně začalo králíkem Andym, kterého hlídala tetička Leňa. Děti se do něj zamilovaly, hlavně Elenka. A už začly ty neustálé otázky...Mami, koupíte nám někdy králíka? Babička vyjednala místo králíka křečka, ale radost jsem o moc větší neměla, hlodavce zkrátka opravdu nemusím....a tak dostala Elenka na starosti "tréninkového šneka" v obřím teráriu, což byla krabice z Ikei. A to obří tetárium musela co druhý den vymýt, vystlat travičkou, aby se šnek měl kde ztrácet. Pojmenovala ho Tonda, po taťkovi, a pak za mnou nešťastně chodila, jestli ho může přejmenovat, že Tonda stále spí...jako taťka. Celou dobu se o něho vzorně starala a naše naděje, že jí práce okolo zvířátka od jejího přání odradí se nenaplnila. Věděli jsme, že je připravená mít "své zvířátko". A ve chvíli, kdy psala Ježíškovi dopis, ve kterém žádá o další štěně pro tatínka (už máme psy dva), kočku pro maminku, králíka pro sebe a křečka pro brášku, jsme se na vážno vrátili k plemeni kočky, které jsme vybrali už dávno a rozhodli jsme se nezávazně prohlédnout nabídku koťat. No...a taky to začalo vlastně možná i Sphinxem, který se nám líbí už dlouho...nám se zkrátka nemůže líbit nic "obyčejného a levného", takže nám srdce plane pro tyhle nahaté ufonské příšerky. A přes něj jsme se opět propracovali k dávno vybranému plemeni...kočce, napůl psovi...plemenu jménem Devon rex. Plemenu, které nás fascinuje svou povahou a vzhledem. A skončilo to "nezávaznou" návštevou dvou koťátek, protože když jsme odjížděli, byli jsme si jistí, že Cris musí k nám domů :-)...a tak ho zkrátka máme. P.S.: A už nemusíme mít králíka, křečka a myslím, že ani to třetí štěňátko Ježíšek nedonese ;-). Krásný večer :-)