Sovička na mazlení...nebo na poklady? A trochu šití do pracovny...

"Co šiješ, co to bude?"

...

"Ani nevím, uvidíme."

 

Tohle šití mívám nejraději, jen tak pro náladu, pro nápad. Nápad, který se často formuje v průběhu samotného šití.

...narodila se sovička...

....

kamarád na mazlení, na ozdobu a na poklady.

 

Za zádama a na bříšku pod zobáčkem ukrývá tajné kapsičky.

Lze ji pověsit, ale taky nechat v posteli, protože má lehce vycpané bříško, aby mohla posloužit i jako kamarád pro potulení a dodání bezpečí. Na plastové kroužky je možné zavěsit své vlastní ozdůbky...prostě každému, dle jeho přání :-).

...

Jen to Elenčino nevyslyším: "mami, ta je krásná, tu bych chtěla do pokoje".

 

 

 

 

 

Do pokoje jsem šila pro sebe, aspoň dva košíky na zavěšení, na špendlíky a jehly.

Ze starého ubrusu z chaty, kam jsme s Tondou před spoustou let jezdívali

...

prostě krásný, lehký dotek nostalgie.

 



 

 

Krásný večer všem a děkuju moc za nakouknutí :-)

P.